Horský orientační běh. Název napovídá, o co by se mohlo jednat a ono tomu tak opravdu je. Víc orienťáku si za víkend užijete málokdy, a proto jsem se už podruhé na MČR v této disciplíně, které se koná každý rok první víkend v listopadu, vydal.
Dlouhé tratě, velká převýšení, někdy volné pořadí kontrol, měřítka okolo 1:40000, silně generalizované mapy, listopadové počasí a toto dva dny po sobě? To je dost na jednoho člověka, a proto se běhá horský orientační běh, HROB, ve dvojicích. 

Zprvu jsem se na tento závod letos nechystal a nemyslím si, že to ode mě kdokoli čekal, když za mnou ale přišla Marťa Opálková, že jí odpadla partačka a jestli bych do toho nešel, dlouho jsem nepřemýšlel.. 
Točit jsem začal po družstvech jak maník, v podstatě jsem za měsíc zdvojnásobil roční kilometráž, vyběhal si fajný pocit a už seděl v buse do Radvanic, kde se letos HROB konal. 
Místo má bohatou orienťáckou historii. Probíhali jsme terény letošního MČR na krátké trati, i posledních dvou CVČ pořádaných Okčkem, prostě terény otestovanými mnoha závodníky. 

Škola, kde jsme spali, přeplněna, večeře fajná a ráno hromaďák s volným pořadím kontrol. Viditelnost na 30 metrů, mírný déšť a už valíme. Kámen nekámen, bunkr nebunkr, přes železnice, přes hranice až do Polska, kravími ohradami a úžasná atmosféra. Špatná volba kontrol a sedíme na neděli v kategorii HD20 na třetím místě. Sprchy studené, odpoledne dlouhé a ospalé, do spacáku vlézt a ven až v neděli, kdy se běželo handicapovým startem. Mysleli jsme si, že bychom mohli zaútočit, ale celé tři hodiny jsme nikoho od nás nepotkali. Třetina tratě naběhaná po asfaltce, 45 minutové postupy a valíme do posledního kopce na Žaltman na sráz pod bunkrem. Úžasné, na tuto chvíli závodu budu vzpomínat dlouho. 
Mlha, mlha tak hustá, že z menšího srázu nevidíte dolů, kopa bunkrů které taky nevidíte dva najednou, 50 kilometrů za víkend v nohách, více jak 1500m převýšení, hroznových cukrů taky fest a poslední kontrola krásně napěkno bez chyby a už se valí do vesnice do cíle. 
Vítězství to není, ale krásné třetí místo jo, chleba ze sádlem v cíli, znova studená sprcha, všechno mokré, ale člověk je spokojený, ale ví, že další den bude rád, jak vyleze z postele. 

To vše je horský orientační běh. Kdo ví, kam nás příští rok pořadatelé zavedou, já ale vím, že i když mě už bude čekat hlavní kategorie, rád se znova zúčastním!